Pohanka

Pohanka, v dnešní době nepostradatelná surovina nejen milovníků zdravé výživy. Tato prospěšná rostlina původně pochází ze střední Asie. Odtud se postupně dostala až do Evropy, kde se pěstuje už více než 600 let. Často je pohanka pokládána za obilninu, avšak toto označení je nesprávné. Patří do čeledi rdesnovitých (stejně jako šťovík nebo rebarbora) a obsahuje velké množství vitamínů a látek prospěšných lidskému zdraví.

Pohanku jedly i naše prababičky

V dnešní době se na pohanku díváme trochu z patra, jako na podřadné jídlo chudých. Pravdou však je, že už naše prababičky znaly její příznivé účinky. Má spoustu energie, je lehce stravitelná, chutná a při pravidelné konzumaci je pohanka také léčivá.  Dokáže například zlepšovat stav křečových žil a má také protirakovinné účinky.

Ještě na konci 19. století se pohanka používala i na pečení chleba. Časem však její obliba klesala, až z našich jídelníčků téměř zcela vymizela. Dnes se pomalu pohanka dostává zpět na výsluní české gastronomie. Největší oblíbenosti se těší hlavně u vegetariánů a u vyznavačů makrobiotické stravy.

Ideální pro bezlepkovou dietu

Lidí, kteří trpí celiakií (nesnášenlivostí lepku) přibývá. I pro ně je pohanka skvělou alternativou k mouce a ostatním obilovinám, protože neobsahuje žádný lepek.  Pohanka se dá jíst jako sladká i slaná. Její semena se hodí i do zeleninových polévek a dají se z ní připravit i různé pomazánky.

Vypěstujte si vlastní pohanku

Pohanka je v celku nenáročná rostlina, která nemá žádné zvláštní nároky na kvalitu půdy. Můžete si ji tedy klidně vypěstovat i na své zahrádce. V době kvetení a zrání plodů vyžaduje pouze dostatek vláhy a tepla. Pozitivní je i to, že má velmi krátkou vegetační dobu. Plody můžete sklízet už za 3 až 4 měsíce a nať dokonce už po měsíci od zasetí.  Jen pozor na podzimní přízemní mrazíky, které by mohly vaši úrodu pohanky znehodnotit.

 

 

Back to Homepage

go back to the top